A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Portugalsko - Alentejo - Průvodce

Megalitický okruh - místem s největší koncentrací nejstarších památek je nenápadná oblast západně od Évory. Je zde soubor památek starých až tisíce let.

Kromlech v Almendres

Nejvýznamnější památkou z tohoto okruhu je bezesporu Cromleque dos Almendres, který se nachází zhruba 12 kilometrů od Évory ve východním svahu poblíž vrcholu hory Almendres. Jedná se o největší kromlech (zpočátku jej tvořilo více než sto monolitů) Iberského poloostrova s celoevropským významem. Byl objeven v roce 1964 díky Henriqu Leonoru Pinovi, který ve svých výzkumech objevil 96 kamenů uspořádaných do tvaru elipsy spolu s jamkami po chybějících a určil, že výstavba tohoto kromlechu probíhala ve třech stádiích: ve starším středním neolitu, středním neolitu a pozdním neolitu. Pozn.: neolit je datován 12000 – 4000 let př. n. l.

Monument byl založen na otevřeném území tvořeném granitovou rulou. Podpůrné styly konstrukce mohou být rozděleny do čtyř základních typů: Prvním typem byla jáma vykopaná do skalnatého podkladu, zatímco prázdná místa byla vyplněna kameny, což bylo pro svou dobu běžné. Druhým typem byla jáma, která nedosahovala až na skalnatý podklad, ale kámen byl podporován věncem kamenů menších. Třetí typ byl používán u menších monolitů a jednalo se o podporu kamennou korunou. Posledním způsobem bylo upevňovat kameny pomocí klínů a používala se u malých kamenů či těch, které mely plochou podstavu.

Z vykopávek je zřejmé, že se jednalo o dva prostory orientované z východu na západ ve směru rovnodennosti. Nejstarší je část tvořena třemi soustřednými kruhy, kdy nejmenší měl 11,4 a největší 18.8 metrů v průměru. Na západ (výše položený) od tohoto kruhu byl v pozdější fázi přidán další prostor tvořený dvěma soustřednými nepravidelnými elipsami. Ta vnější měřila ve svém větším průměru 43,6 metrů a v menším 32 metrů. V poslední fázi došlo k úpravě pro náboženské účely. Na desítku monolitů přibyly reliéfy či rytiny. Jedná se o kruhy, symboly připomínající rakety, hole či trojité solární symboly, ke kterým jsou připojeny zvlněné vertikální čáry připomínající sluneční paprsky.

Jak se k němu dostanete?

Cesta k němu se zdá jednoduchá, jenže alespoň pro nás to tak jednoduché nebylo. Neseděla nám totiž přesně mapa. Vydejte se z Évory směrem na Nossa Senhora de Guadalupe. Na jeho jižní straně se na západ vine prašná cesta mezi ohradami. Po té se vydejte. Cestou ke kromlechu se můžete zastavit na vyznačeném parkovišti a udělat si malou odbočku k Menhir dos Almedres, ukrytému mezi stromy. Jedná se velmi zajímavé místo. Pokud pojedete přes vesnici Valverde, budete mít jedinečnou šanci pozorovat akvadukt vinoucí se v korkových hájích. Pokud jedete jen tak se stanem a budete mít štěstí, můžete u něj klidně přespat. Nám idylu noci v úplňku na mystickém místě kazili jen poněkud hlučnější holandští turisté. Pokud si přivstanete a vyjde vám počasí, zažijete krásný východ slunce.

Další prastaré památky

V okolí se skrývá ještě několik památek z té doby, ke kterým jsme se bohužel z časových důvodů nedostali. Slovíčko skrývá je bohužel na místě. Značení směru nepatří mezi portugalské přednosti. Dolmen Anta Grande de Zambujeiro je největším dolmenem svého druhu v Evropě. Pokud se rozhodnete k jeho návštěvě, musíte projet areálem školní farmy Zemědělské univerzity v Évoře. Jedná se o sedm kamenů, které tvoří až 6 metrů vysokou síň. Horní kámen byl v 60. letech odstraněn archeology. Většina nálezů z tohoto místa je v muzeu v Évoře.

Další památkou je Anta Capela de São Brissos. Jedná se o menší dolmen, který byl v 17. století přestavěn na kapli. Vnitřní granitová místnost dolmenu tvoří nyní vstup do kaple. Dochovaly se zbytky chodby, stále rozeznatelné dlaždice a pět nosníků. Vevnitř se nachází obraz Panny Marie de Livramento a až do nedávné doby se sem konaly poutě. K této kapli se také váže jedna pověst. Říká se, že Panna Maria de Livramento a Svatý Brissos měli syna, ale Svatý Brissos ji podvedl s Pannou Marií Sněžnou. V letech velkého sucha brávali lidé, ve snaze přivolat désť, své děti ke kapli a položili ho zády k soše Svatého Brissos. Toho smutek po ztraceném synu dohnal k pláči a díky tomu začalo pršet.

Posledním ze čtveřice prastarých památek z této oblasti jsou jeskyně Grutas do Escoural. V těchto jeskyních se nachází zhruba na sto kreseb a rytin, které zobrazují nejčastější paleolitické motivy, zejména nejrůznější symboly, stejně jako koně a bizony.

Tavira

Tiché město, které se rozkládá u řeky Galião, má sice nejasný původ (první dokázané osídlení je fénické, mohlo být ale i starší), ale to mu neubírá nic na malebnosti. Město neleží přímo u moře, ale je vzdáleno 3 kilometry od pobřeží a život se jeho uličkami líně vleče.

Co je zde k vidění

Celé centrum města bylo v posledních letech zrekonstruováno a upraveno. Přibyly nové obchody a restaurace. Rozhodně se nesmíte zapomenout podívat na úbytky malého maurského hradu, který leží na kopci. Z jeho hradeb je nádherný výhled na nepřeberné množství hnědých střech a stříšek starého města pod vámi. Vstup do této venkovní části je zdarma a v hradbách je také příjemná zahrada. Když už budete na hradě, zajděte si do kostela Igreja de Santa Maria do Castelo, který pochází ze 13.století a byl přestavěn z maurské mešity. Dodnes je to na jeho architektonice patrné.

Ve městě potkáte i domy z doby zámořských objevů v krásném manuelském stylu.

Na druhou stranu řeky se dostanete přes římský most se sedmi oblouky, který k cestám podél pobřeží používali lidé odnepaměti. Najdete ho pod názvem Ponte Romana. Na jeho západní straně se rozkládá náměstí Praça da República a když se vydáte uličkou dále, narazíte na místní Turismo.

Kam v okolí

Za sportovním vyžitím se můžete vydat na jedno ze dvou golfových hřišť a za koupáním se vydejte na krásnou pláž Ilha de Tavira, která je částí přírodní rezervace Parque Natural da Ria Formosa, která se rozkládá i na pobřeží u města Faro. Z okolních pláží je vyhlášená Praia do Barril, na kterou nesměřuje tolik turistů, jako na předchozí.

Vně centra města podél řeky směrem k ústí se nacházejí solné pánve, kde se získává mořská sůl z vody oceánu.

Vila Real de Santo António

Toto malé městečko je unikátní díky své poloze na břehu řeky Guadiana, která tvoří hranici mezi Španělskem a Portugalskem a je vzdálená jen pár bloků od hlavního náměstí. Můžete odsud podniknout výlet lodí po řece Guadiana stejně jako kdysi Féničané, když se dostali desítky kilometrů do vnitrozemí až k Mértole, kde založili opevnění.

Podél řeky se také táhnou mnohé drobné obchůdky, které se proslavily levným alkoholem a plátnem. Dalším místem, kde nakupovat, je oblast mezi hlavním náměstím Praça Marquês de Pombal a řekou.

Nejen jeho poloha činí toto městečko zajímavým. V roce 1774 postihly tuto oblast ničivé záplavy a město bylo prakticky znovu vystavěno během několika měsíců. Má proto naprosto pravidelný půdorys ulic (alespoň jeho stará část).

Mértola

Už sama cesta autem do Mértoly je potěšením pro smysly, ale pokud se blížíte od jihu, naprosto vás uchvátí scenérie, která jako by byla vystřižena z nějakého historického filmu. Silnice se klikatí mezi kopci a v údolí pod vámi teče řeka. V to zpoza jedné zatáčky vykoukne kamenný most a nad ním se vpravo na kopci tyčí obrovský hrad a na kopci vlevo zase kaple. Asi 200 za mostem přes řeku vystupujete z auta a ohromeně parkujete na velikém parkovišti.
Mértola je malé městečko ukryté v horách, které se dá právem přirovnat k podhradí. Vedle nově vystavěné do dáli svou bělostí svítící moderní části je tu ta část zástavby, která je původní. Nedalo nám to,, a i když jsme jen projížděli, zdrželi jsme se nakonec skoro celé odpoledne.

Díky tomu, že byla osídlena už za Féničanů, kteří sem připluli po Guadianě, je zde mnoho archeologických vykopávek. Rozlehlý hrad byl mnohdy posledním možným útočištěm pro stovky lidí z okolí. I přes svou historickou důležitost je dnes Mértola malým městečkem, které živí převážně zemědělství a turismus.

Dějiny Mértoly

Po fénickém osídlení přišlo kartáginské a po něm římské, během něhož bylo v blízkosti dnešního hradu vystavěno fórum. Římané toto místo nazývali Myrtylis, přispěli mnoho k jeho rozvoji a z města se stal významný říční přístav, ze kterého proudily produkty z vnitrozemí do oceánu a město díky bohatým kupcům hodně vzkvétalo. V době arabské okupace bylo město přejmenováno na Martulah. Hradby byly zdokonaleny a byla postavena mešita, která nyní slouží jako kostel.

Když byla v polovině 19. století zrušena lodní doprava mezi Mértolou a městem Vila Real de Santo António, začalo město upadat a přestalo být využíváno jako přístav.

Co je zde k vidění

Hlavní a nejdůležitější část historického centra je opevněná. Při stoupání k hradu potkáte cestou kostel Igreja Matriz. Na první pohled je vidět, že byl vystavěn jako mešita. Půdorys celé budovy je čtvercový, strop není klenutý do tvaru lodě, ale je podepírán množstvím drobných sloupů. Dalšími připomínkami původního účelu budovy jsou modlitební výklenek, který se nachází napravo od oltáře, a četné sochy zvířat spolu s jinými netradičními dekoracemi. Tato mešita je jedna z mála, které nebyly za reconquisty zničeny a dnes funguje jako farní kostel. Za vstup do něj se neplatí žádné vstupné.

V hradbách je také hlavní náměstí města Largo de Luís de Camões. Na tomto roztomilém náměstí je taky câmara municipal (radnice). Na celé náměstí shlíží Torre do Relógio (Věž s hodinami, hodinová věž). Uličky v hradbách jsou úzké a působí starodávným romantickým dojmem. Přes to všechno jsou připraveny i na vaše aktuální potřeby - třeba čisté veřejné záchody velmi blízko u hradu. Těsně u hradu jsou taky na místě archeologických vykopávek vidět pozůstatky původních budov – malých domečků nalepených na sebe, ve kterých lidé žili, když bylo nutné schovat se za hradby. Na stejném místě stávalo kdysi římské fórum.

Do hradu se nám podařilo vejít a celý si ho prohlédnout bez placení. V jedné ze dvou věží je muzeum. Na tu druhou se dá s trochou opatrnosti vystoupat a odmění vás neuvěřitelný výhled na soutok řeky Guadiany s řekou Ribeira de Oeiras.

Ve městě je i mnoho dalších muzeí: skromné Museu Romano (Římské muzeum) na radnici, Museu Islâmico (Islámské muzeum) v jižní části hradeb, Museu de Arte Sacra (Muzeum sakrálního umění) stojí poblíž a Museu Paleocristão poblíž novodobého centra.

Zambujeira do Mar 1 (nahrál: Carinha)
Zambujeira do Mar 1
Zambujeira do Mar 2 (nahrál: Carinha)
Zambujeira do Mar 2
Zambujeira do Mar 3 (nahrál: Carinha)
Zambujeira do Mar 3
Zambujeira do Mar 4 (nahrál: Carinha)
Zambujeira do Mar 4
Zambujeira do Mar 5 (nahrál: Carinha)
Zambujeira do Mar 5
Evora-Dianin chrám (nahrál: Hruška Miroslav)
Evora-Dianin chrám
Atlantik-Ilha do Pessequeiro (nahrál: Hruška Miroslav)
Atlantik-Ilha do Pessequeiro
Elvas (nahrál: Hruška Miroslav)
Elvas
Elvas-akvadukt (nahrál: Hruška Miroslav)
Elvas-akvadukt
Montemor-o-Novo (nahrál: Hruška Miroslav)
Montemor-o-Novo

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA