A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Portugalsko - Cestopisy

Do Rabacalu na levady přes Cabo Girao

Levada do Risco, jezírko 25 Fontes ** 31. leden 2007.

Byl to první den s půjčeným autem a tak jsme se rozhodli vyrazit do Rabacalu, kam nejezdí žádný autobus. Jízda autem nám dodala zase jiný pohled na cestování po Madeiře, hlavně ty silnice, samá zatáčka, to je něco pro automobilové labužníky. Je třeba dávat velký pozor na cedule, protože při jízdě na Cabo Girao jsme správně zatočili z hlavní silnice, stoupali a stoupali, nikde žádné odbočky a najednou jsme se opět ocitli postupným klesáním na původním místě. Chce to cvik a správně se podívat do mapy, protože po pár projížďkách zjistíte, že se není kde ztratit, když silnic je tam tak strašně málo a směrů kam jet ještě méně.

Vyrazili jsme tedy ještě jednou tentokrát už k vytouženému cíli, Cabo Girao - druhým největším útesům v Evropě. Nejvyšší útesy se nacházejí v Irsku - Slieve League. Pokochali jsme se výhledem, který nám nepřipadal závratný, možná tento pocit způsobilo zábradlí poskytující jistotu před nebezpečím pádu. Bylo zde mnoho turistů, tak jsme si udělali pár fotek a zpátky do auta vstříc levadám.

Cesta k levadě byla nádherná, projížděli jsme průsmykem Encumeada, u silnic se nachází pár vyhlídek, kde se vyplatí zastavit a podívat se na krásy hor a pokochat se pohledem do údolí na terasovitá políčka a domečky. Rabacal se nachází na náhorní plošině Paúl da Serra, která se rozkládá na 100 km² ve výšce kolem 1 500 m a je pokrytá pouze mechem a vřesem. Budí dojem opuštěnosti a opuštěná asi opravdu je, protože jsme na nezahlédli nic kromě sloupů větrných elektráren, které dodávali celé krajině zvláštní ráz.

Dojeli jsme konečně na parkoviště před odbočkou ukazujícím Rabacal - 2 km. Cesta je bohužel zavřená, ale funguje zde přeprava osob - zpáteční lístek tři eura na osobu. Dvoukilometrová silnice do Rabacalu je velmi úzká, vhodná pouze pro jedno vozidlo a plná nečekaných zatáček, tak jsme jen mlčky souhlasili s uzavřením silnice. Konečně jsme dorazili na místo, odkud začíná naše túra.

Jednalo se o nenáročnou túru, ale její závěr musíme označit za velmi náročný. Nekonečné stoupání absolvované ve stresu, protože nás tlačil čas odjezdu posledního odvozu zpátky na parkoviště. Začalo pršet, tak jsme si přes oblečení navlékli nepromokavé tepláky, bundu a já jsem si navíc přikryla batoh pláštěnkou. Po deseti minutách přestalo pršet a navíc se oteplilo, takže jsme se zase vysvlékli.

Levada je dobře značená a místy připomínající prales. Došli jsme na rozcestí ukazující dvě trasy : levada 25 Fontes a levada do Risco. Proti proudu levady do Risco jsme došli k místu s výhledem na vodopád do Risco. Za ním cesta bohužel končí, je zde výstražná červená cedule a za ní uzamčený tunel. Zdrželi jsme se zde pouze krmením ptáčků a poprvé spatřili pěnkavu s modrou hlavičkou. Potom jsme se vrátili zpět na rozcestí a vydali se tentokrát levadou 25 Fontes k dalšímu romantickému místu.

Na této levadě jsme potkali nejvíce turistů během našeho putování levadami. Jedná se opravdu o nenáročnou procházku v zeleni s úchvatnými výhledy do roklí, vymletých bystřinami a plné vodopádů. Proti proudu levady 25 Fontes jsme klidně došli k nádhernému jezírku, na které dopadalo několik maličkých vodopádů. Toto místo nás naprosto uchvátilo. Pro mě to bylo nejkouzelnější místo, které jsem během pobytu spatřila a jen jsem litovala, že se nemohu svléknout a zaplavat si na tomto nádherném místě.

Cestopis pokračuje Levadou da Rocha Velmerha.

další cestopisy
Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@