A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Portugalsko - Cestopisy

Portugalsko

2,5tydne od severu na jih

je 22.5. 23,00

Lezim v posteli a ctu zase jednou Betty mc. Donald.. o ostrove Vashon, ktery je blizko destneho pralesa poloostrova Olympic u Seattlu. pise…. pocasi na ostrove Vashon vyhovuje rododendronum , azalkam a lidem se suchou pleti… Moje azalky a rododendrony jsou ve Fürstenbrunnu letos take obzvlaste silne, moje plet je vlacna a prave nedavno jsem docetla knihu . detektivku o vinarstvi v udoli reky douro. Zlate reky kde se vyrabi zlate vino portske. Teplotni rozdily tam jsou pry minus dvacet v zime az plus 4o v lete.
Na dalsi dny je v Salzburgu predpoved dest, maximalne 8 stupnu, Porto slibuje slunicko. zitra letime.

23.5. 14,30
Jsme v letadle z Frankfurthu do Porta. Jeste ve Frankfurthu lilo a lilo. Ted jsou pod nama cim dal tim ridsi oblacky. Jeste dve hodiny a jsme TAM.
To, ze letime do Portugalska se vyvijelo postupne. Nejdrive mel jet Petr na kajak do Pyreneji a pak jsme se meli setkat v jizni Francii. Tak jsme si domluvila v praci zastup. Z kajakovani v Pyrenejich nic nebylo , tak co s dovcou. Prolistovali jsme katalog adventury a zaujala nas cyklistika v Kapadokii. Tak jsem domluvila dalsi zastup. Pruvodce nas ale varoval, ze jsou tam divoci psi a musi se tedy jezdit ve skupine. No to by ze me skupina nemela s mymam ochrnutyma nohama radost a ja bych nemela radost ze psu. Na dalekou cestu to neni dost casu a uz si dlouho rikame, ze je na case poznavat Evropu. Kde bude ted hezky? Portugalsko. 2,5 tydne Portugalska? Co tam budeme tak dlouho delat? Nevedela jsme o te zemi nic. Jako vzdy zacala jsem hledat v cestopisech a informacich googlu. Ted po dvou mesicich priprav je mi jasne, ze budeme vynechavat leccos co bude na ceste, pokud to ma byt take dovolena.
Zacneme v Portu kde budeme dve noci. Ta dnesni bude ta prvni. Pak se pres maly obloucek na sever vydame na jih k jiznimu pobrezi portugalska a podel hranic se spanelskem zase sverne do Lissabonu.
Odtud doletime 8.6. domu.

O historii Portugalska jsem nevedela temer nic. Detaily si muze kazdy najit v googlu. Strucne jsme pochopila, ze po te co opustili poloostrov rimane se tam na severu usadili asturijci a na juhu mauri. Asturijci s katoliky casem odtud vytlacili maury pres Gibraltar do Afriky.
Soucasne Portugalsko stale muselo bojovat aby se nedostalo pod nadvladu Spanelska.
Coz se odrazelo i v mnoha mocenskych rodech. Ale k tomu se jeste dostanu. A ze s maury opustili poloostrov i zide vi kazdy, kdo cetl Feutwangerovu zidovku z Toleda.
S maury a zidy odesla vzdelanost a tolerance nastoupila inkvizice a temno.

Poloostrov na spici Evropy nabada k bloumani co je tam za obzorem a tak neni divu, ze prave odtud se vydal Columbus (po te co byl Portugalskem odmitnut) ze Spanelska a Vasco de Gama z Portugalska objevovat svet.
Portugalsko ziskalo mimojine jako drzavu Brasilii kde se dodnes mluvi portugalsky a treba Angolu, ktera zasahla do novodobych dejin Portugalska dost vyznamne.

2. svetovou valkou provedl zemi diktator Salazar. Jako neutralni zeme byla posledni sanci pro mnohoobycejnych lidi ale i intelektualu opustit Evropu pred nacismem. S Hitlerem se ale Salazar pratelil a po jeho smrti nechal vyvesit cerne vlajky.
I pres tohle a pokracujici demenci se jeste nejaky cas u moci udrzel.
Nakonec prave vojaci, kteri nevideli duvod proc umirat v Angole dokazali tuhle vladu odstranit.
V internetu se pise jak nekrvave probehla karafiatova revoluce. Kdyz si ale prectete knihu nebo vidite flm Vlak do Lissabonu je jasne kolik lidi tahle zmena stala zivot a utrpeni pred tim nez se to podarilo. Diktatura se se svymi odpurci nemazli nikdy.

Po strate kolonii portugalsko chudlo a chudlo.
Miliony vystehovalcu jsou po cele Evrope, v soucasne dobe dokonce jdou lide do Mosambicu kde se jim zije lepe nez doma.

Eu je jiste pro tuhle zemi zajimavy zdroj jak se z problemu vyhrabat.
Uvidime jakou zemi uvidime. Jeste hodinu a jsme tam. Casovy posun je -jedna hodina.

24.5. 22,00

Tak uz vime vic kdyz se rekne Porto.
Petr se me vecer u vecere zeptal jake jsou me dojmy. Neumela jsme hned odpovedet.
Asi rozpacite.
Bydlime dobre v penzionu LIS na predmesti. Nasli jsme ho po vyzvednuti auta na letisti dobre. Nase navigace nas jen jednou prinutila sjet z dalnice, udelat nesmyslnou smyclu a najet na stejnem miste znova na dalnici. Pak uz se chovala vzorne.

Auto jsme zavezli do garaze hned naproti penzionu, presli ulici a byli jsme vrele uvitani panem domacim, hned jak se dopekla i tipickou buchtou (tepla babovka) a portskym.

Dostali jsme mapu mesta, jeho syn zasel koupit listek na dopravu na 24 hodin a tak jsme mohli vyrazit.
Stanice autobusu je hned pred domem.
Bus nas veze do centra, tam prestupujeme na metro. To ale vzapeti vyjizdi z podzemi a pres znamy most nad rekou Douro jede hezky v hornim patre s patricnymi vyhledy.
Hned za mostem vystupujeme.
Naproti pres reku je stare mesto , dole pod nami ctvrt Vila gaia se znamymy sklepy plnymi porstkeho vina. Na strechach sklepu jsou taskami vyskladana svetoznama jmena.
Je pozdni odpoledne, stara ctvrt neni dobre osvetlena, ale presto jdeme ve druhem patre po moste smerem k ni. Z jedne strany vedle nas projizdi metro, z druhe je vazne snadno prekonatelne zabradli. Pres nej vidime a jsme poprve konfrontovani s opustenymi a vice ci jeste vice rozpadlymi domy stare ctvrti. Nechapeme to. Je to jak Havana. Opustene domy, vytlucena okna, okna zaslepena papirem. Tady u Doura ale pak i v centru mesta. Jako kdyby to bylo na Staromaku nebo v Krumlove v centru.

Prohlizime si zname nadrazi st. Beneton s nadhernymi vyjevy vytvorenymi z modrych dlazdic na zdech nadrazi. Kral, jehoz jemno jsme zase zapomela, si je jednou privezl ze Spanel, zalibily se mu a vtiskl jejich charakter cele zemi. Jsou vsude. Na kostelech, domech, mostech… Dosli jsme do centra a busem se vracime domu.
Je mistnich 21, to je nasich 22. Nejvyssi cas na veceri.
Za rohem je od pana domaciho doporucena rybi restaurace. Delime se o chobotnici a mecouna.
Vino z kraje Doura a doma jeste dousek portskeho a usiname okamzite.
Rano spime jak duchodci do mistnich 8, tj nasich devet.
Uz asi najizdime na mistni rezim. Nespecha se. :) Nikde :)
Snidane a v deset jsme zase v autobuse. Zase pres most. Most navrhl zak Eifela, ktereho Eifel vyhodil ze sve kancelare. Most Eifela je kousek dal po proudu.
Tentokrat jdeme nejdrive dolu k rece k lodim se sudy. V tech sudech se driv vozilo portske sem do sklepu na uskladneni.
Setkavame se zde s muzem, ktery tvrdi ze ho na dalnici okradli o vse vcetne auta a nadava na portugaly. Je spanel. Je k Portugalsku dost kriticky. Jsme obezretni , nevime nic, nemame vlastni nazor. Na konci cesty mu davame zapravdu v leccems.
Pak jedeme lanovkou nahoru do stare ctvrti a hledame kostel, ktery podle internetu stoji za to videt zevnitr. Zlato, zlato, zlato….
Petr miji mistni mapu a tak jsme pysna , ze rozumim mistnimu dedovi kde ze ten kostel je… Vchod je k nemu hezky, tak jeste fotim jak do nej Petr vchazi, dvere zapadaji a s nimi zamek.
Ja uz se dovnitr nedostala. Ani moje hulky pruvodce neobmekcily nechat me tam nahlednout. Siesta. Az zase v 17,00.
Vrr. Mohla jsme se vzteknout. Jdeme to zajist. Z internetu mame tip na hospodu. Ale misto ni je tam ve dverich papir s napisem VENDE SE. na prodej. Stejne jako temer vsude okolo na domech.
Kousek dal v ulici je hospoda pro mistnaky. Petr neriskuje a voli zase chobotnici. Ja v ramci poznavavni koloritu grilovane sardinky.
Vino neriskujeme. Venku je docela teplo a nas turisticky program jeste neskoncil.
Rano jsme meli od zuzky mail, ze si to tu mame uzit, ze doma ma snezit. Brr.

Od naseho stolu vidim ke stolu se tremi starsimi pany. Vinko, jidlo, grappa, kaficko… no pak muze nasledovat fakt jen siesta.
Cvici svuj sarm na servirce a ta je toleruje.
Vubec celkove mam tady z lidi pratelsky a tolerantni dojem.
Jsou uctivi i k sobe navzajem.
Do busu se nastupuje predem kolem ridice. Lide ho zdravi. Predtim cekaji slusne ve fronte na zastavce. Me se snazi temer kazdy pomahat.

Psud turisty je nemilosrdny, jde se dal :)

….
Ale jen za dva rohy.
Tam je cukrarna a juicicarna.
Sedime venku a kolem jezdi stare drervene tramvaje. Vubec mam pocit jak navrat do detstvi.
Vylohy kramku vypadaji jako vypadaly tehda a kramky jsou male. Jeden na pasky ke kahlhotam, tam si Petr koupil pasek ke kalhotam. Paskarna a tkanickarna. Takove obchudky u nas uz zmizely.

Prochazime mestem a navstevujeme nekolik kostelu. Dojdeme az ke knihkupectvi Lelle.
Je zname a je krasne. Nesmi se tam fotit. Ale skoro zadny turista se neubrani tomu fotak vytahnout. Je tam nadherne drevene tocite vyrazevane schodiste. Uzas.
Uz jsme uturistovani, Tak schazime mestem dolu k rece. Nasedame na bus a vyjizdime s nim k pobrezi oceanu. Cca 20km za mesto.

Slunicko pali ale vitr zahani lidi do zavetri skal. Vitr si uzivaji jen kaitaci.
Nam vitr vadi. Jsme ucapani a uz zase hladovi… vracime se do mesta a do nasi restaurace.
Tentokrat ochutnavame mistrni specialitku, vino verde, Takove frizzante, pak jidlo franceschinu. Toust plneny ruznym masem a zapeceny se syrem. To vse muze byt zalito omackou, ktera je tajemstvim kazde hospody. Mozna je to tak lepe.
Ochutnavame dalsi vino z kraje Doura a opet nam chutna.
Jo predtim jsme meli polevku. Ja tu samonou jako v poledne, takova kapustova a Petr rybi.
Obsluhuje nas stejny cisnik jako vcera a je ochotny si povidat.
Ptame se na pomery.
Stejne jako vcera pana domacihoa dneska pani v turistickych … odpovedi je smesice. Pan domaci si ztezova,l ze nesmi nic prestavovat kvuli povoleni mesta. Pani z kancelare rikala, ze donedavna bylo najemne 1 euro. Z toho se domy rekonstruovat nedalo a lide je opustili. Stat pry tyhle domy chce dat do 10 let do poradku. Neverim tomu. Urcite ne ty male a malinkate na nevyhodnych mistech. Kdo by v nich bydlel? To by se musela pulka mesta zbourat a nove koncipovat.
No a cisnik si pry vydela 600 euro meiscne. Za byt 3+1 plati 400 euro. Jet na dovcu mimo Portugalsko do drazsich zemi je pro nej nemozne.
Takze dojmy… zajimave mesto, ktere se rozpada a kde ziji pratelsti lide.
Zitra jedeme dal smerem na sever k mestu Braga. Je zde 25 stupnu, v Salzburgu 5.

25.5. sobota
Petr spi tak klidne a hluboce, ze se snazim nerusit. Tak vstavame az v 8,30 mistniho casu.
Zabalit, za rohem v samosce nakoupit a tak vyjizdime z Porta az v 11 hodin.
V prvnim cili, mestecku Braga jsme tak nejak v poledne. Rika se mu Rim Portugalska. Je zde pry 40 kostelu. My ale vystupujeme do mesta, ktere je uprostred rimskych slavnosti. Byla zde rimska garnisona, jsou zde nejake vykopavky, mesto se snazi prilakat turisty. Je vyzdobene, lide nosi na hlavach venecky, jsou oblecni v togach, stanky se zbytecnostma a jidlem… pout.
Zenam to opravdu slusi, ale mesto nas nenadchne,. Jen jeden kostel ma opravdu krasne dvoje varhany.

Po obede v mistni restauraci, kde ja jsme si dala rozume jen polevku a Petruv maly steak se na talir temer nevejde, nas navigace vede na kopec za mestem k mistu kde stoji znamy poutni kostel bom jesus. Je sobota tak je tu jedna svatba za druhou. Nevesty kleci pred zajimavym plastickym oltarem. Venku je jina zajimavost . kdo je svizny muze vyjit po zvlastnim slozitem schodisti, kdo je zbozny, muze je vylez po kolenou, kdo je liny muze vyjet lanovkou. Je to technicka zajimavost. Lanovka na vodu, jako byvala na Petrine.. nahore jednu naplni vodou, ta sjede dolu a tim vytahne druhy vuz nahoru a pak zase opacne.

Plnime plan a jedeme do dalsiho mesta Guiamares. Mesto se pysni, ze je kolebka Portugalska.
Syn se vzeprel matce, ktera byla prospanelska. Syn vyhral, matka dozila v klastere.
A vzniklo Portugalsko.
Po navsteve Bragy jsme od Guiamarese necekali nic moc a byli jsme mile prekvapeni.
Malicke stare centrum jsem i ja prosourala za hodinu. Ale videli jsme nekolik starych hezkych namesti. A protoze byla sobota odpoledne byly vsechny kavarny oblezene mistnakama.
Domy byly taky tak nejak opustene, ale vse pusobilo ciste a upravene. Navstevu jsme zakoncili v cukrarne. Sladke dorty, silna kava, skvely juice a jeli jsme bydlet.
Dneska spime na statku z Buh vi jakeho stoleti. Zvenci hola ruzova stavba, zevnitr neco jako venkovsky zamecek. Vesktere vnitrni zarizeni je ale volne k pouziti, krasna atmosfera.
Na zahrade je bazen kam jsem jeste stihla vlezt. Ale uz byla zima.
Povecereli jsme na verande z vlastnich zasob a zalezli do zamecke postele. Internet hlasi Salzburg 7stupnu brr.

26.5. nedele

Vcera Petr usnul uprostred vety.
Zvenci se ozyval ohnostroj jeden za druhym asi do 2 hodin do rana. Spravce rano rikal, ze to byly jen nekolikere narozeniny a svatby a ze je to tak cele leto.
No a z postele vedle me se ozyval velmi podobny rachot od Petra.
Primelo me to v noci se presunout do treti postele v predpokoji. Stredoveka, zelezna, nic moc.

Rano byl petr „nestatstny” ze „zlobil” a ze neni hezky. Venku je vcelku chladno a je zatazeno.
Tak kdyz projizdime narodnim parkem v horach nevjizdime do nej i kdyz ze silnice vidime, ze jsou tam krasne barevne vresy. Vse je v mlze. Skoda.
Tedy jedeme po dalnici az do Villa real. Na dalnici jsme temer sami. A dalnic je zde uzasne moc. Vsechny z eu penez.
U Villy real ma byt krasny barokni zamek. Zaplatili jsme 6 euro za vstup do zahrady, dalsich 9 za vstup do zamku jsme vzadli hned . A i tech 6 za zahradu bylo premrstene moc. Na internetu je fotka s bazenkem a zamkem. V bazenku je socha zeny, je to hezka socha a hezky pohled ale vic moc tam nebylo. V zahrade je uzasny 100lety cedr a jinak zahrada je ze sestrihanych buksusu a to ja moc nemusim.
A zamek je takovy v mnohe ceske vsi.

Pak jsme opet po dalnici s mnoha uzasnymi mosty dojeli do Lamega.
My si jeli autem po dalnici, ale pri pohledu do krajiny jsme mysleli na nase kamarady z gecka co tu byli na kolech a jeste stale je pro ne cesta do Lamega pojem.

Na me cekalo „jen” 400 schodu nahoru ke kostelu….ktery byl zavreny. Ale schody byly hezke . na kazdem odpocivadle byla krasna dlazdickova modrobila mozaika.
Byla to dobra rozcvicka a prima misto na obed… chorizo s houskou.
Kdyz jsme se vratili k autu tvrdila navigace ze k dnesnimu bydleni je to udolim reky douro hodina jizdy autem. Tvrdila to ale nekolik hodin a tak jsme uplne utrmaceni dojeli do hotelu kolem 18,00. nastesti cestou prodavali mistni tresne. Petr stihl zkonzumovat za dobu jizdy petikilovou bednicku. Petr dojel do hotelu celkem vyrizeny. Desne se to tahlo. Sama zatacka, nahoru dolu,sama osada, domy nic moc. Bud moderni nebo rozpadle, opustene.
Wachau je hezci.
Kdyz jsme dojeli byl petr zraly jen na to sednout si s pivem k tv a koukat na fotbal. Ja si sedla k mape, protoze po zkusenosti s dnesnim dnem bych mela me plany na zitra s prejezde hor prehodnotit, pokud chceme dojet do dalsiho bydleni zitra.

Den nic moc ale porad tu neprselo a nebylo 7 stupnu jako hlasi salzburg.
Problem toho, kdo dovolenou pripravuje je , ze vi, co mu okolo unika a jak to mel udelat lepe. V tomhle dnesnim hotelu jsme chteli bydelet protoze tady je blizko reka na rafting. Jenze raft se nekonal pro nedostatek ucastniku. Ja neodhadla jak blba je cesta tim udolim a nezrusila ten hotel. Dneska bych to udelalal jinak. Do lamega bych jela horejsim udlom doura a z lamega po dalnici smerem k viseu. Tam jsou v horach i kamenne vesnice a je tam rododendronovy park. Tohle jsme museli pri nasi trase vynechat.

27.5 . pondeli 22,00

Jsme v posteli v zamku Bucacco. Petr prijde brzy, jeste dopiji portske v zameckem sale.

Rano jsme vyjeli z naseho ubytovani asi v 10,00. vyrazili jsme na jih, tedy pres ty hory ale zkracenou variantu a misto ke kamenne vesnici na vychod a k rododendronum, kam jsem puvodne chtela, jsme zamirili na zapad do oblasti laguny aveiro. Cestou pres hory nas nase navigace zase poslala na vedlejsi a jest vedlejsi cestu. Ale bylo to nakonec fajn. Mene aut, klid a hezky vres u cesty.

Mesto aveiro byl vetsi pristav nez zemetreseni a tsunami zaneslo vjezd do pristavu pisecnou dunou. Ted je mesto od more odrizle a z pristavu melka laguna. V aveiru rybari na svych malovanych lodich vyrazi isto na ryby na kanaly s turisty. To nas nelakalo, jeli jsme na druhou stranu zatoky kolem mesta ovar a divali se jak lovi musle shrabovanim ze dna.a pak jsme se povalovali na teplem pisku u studeneho atlantiku.

Po asi 1,5 hodine dalösi cesty jsme dojeli do parku bucacco.
Park je plny starych vzacnych stromu, ktere zda zacali kolem roku 1628 vysazovat mnisi. Park obehnali zdi a byl dokonce pod ochranou papeze.
V centru parku pak stoji palac ktery si jako letni sidlo roku 1907 postavil kral manuel. Dnes je to hotel.
A tady dnes spime.
Na recepci jsme dostali planek parku a tak jsme se vydali za tromy. Jarni vichrice je ale zle zporazela.

Zamek je pusobivy. Kdyz se clovek zahledi na detaily, vidi ze jsou treba velke investice, ale se zamhrourenyma ocima pusobi pohadkove. Bydleni nebylo drahe, jidlo ano. Tak jsme si v mramorove koupelne uklohnili veceri na nasem varici a za usetrene penizky jsme popijeli portske v knihovne zamku.
Ted uz dobrou noc, zitra se jede na vodu.

28.5. utery

Jsem v posteli v Coimbre.
Mam ulomenou nozicku od brejli, brisko plne jidla a vina, tvare cervene, protoze slunicko prece jen svitilo a jsem vyfoukana od vetru. Bude to kratky zapis  je 23,00

Rano jsme posnidali kralovsky i se sklenkou sektu.
Pak jsme dojeli asi 20km autem k mostu pres reku Mondego. A 45 minut hledali objizdku kvuli kousku propadle silnice.
Ale na misto srazu jsme dojeli presne v 11,00. Je nas osum.
A pojedeme asi 20km na rece Mondego na kanoich.
V lete asi prima koupacka v ciste rece, dneska obcas dost neprijemna plavba proti vetru.
I mistni lide si stezuji, ze zima byla studena a mokra. Byla to moje premiera na dvojkajaku a bylo to o.k. O atrakci se postaral jiny par, ktery se uprostred uplne klidne reky najednou prevrhl. Tak to jsme jim nezavidela. Asi bych umrzla.

I tak jsme byla vdecna za teplou sprchu naseho hotelu. Nebo, ze by to bylo nervama? Ne z reky, ale z cesty k hotelu. Nasla jsme hotel uplne v centru historickeho mesta na spicce kopce. A kdyz jsem videla kam navigace, po peclive domaci priprave na internetu, auto a Petra zene, tak se mi delalo spatne.
Nakonec jsme se k hotelu prosekali. Ja vlezla do postele, Petr sel na prochazku, ale i on byl brzy zpatky. I na jeho vkus tam foukalo vic nez mu bylo milo.

Presto jsme se jeste vykopali ven, prosli asi 4 ulice polorozpadlych domu v centru a skoncili v hospudce hned vedle hotelu. Nacpali jsme si briska a ted uz usinam. Dobrou noc.

29.5. streda

Budime se do modre oblohy.
Ale to trvalo jen kratce, brzy se zatahuje a zase fouka protivny vitr.
Nastesti kdyz jdeme do centra, zrovna neprsi a tak si muzeme hezky prohlednout starou universitu a spicce kopce stareho mesta.
Funguje dodnes. Dokonce vidime oknem do salu kde asi probiha prave posledni obhajoba a v lavicich sedi pritomno cele pribuzenstvo.
Pak k autu. Auto nam chresti. Vcera u reky jsme podvozkem asi neco sebrali ale pri zbeznem ohledani Petr nic nevidi.
Na dalnici auto nechrasti.
Jedeme na jih. Mijime misto Coinimbra s rimskymi vykopavkami, sjizdime az ve meste Batalha.
To jmeno znamena bitva.
Na pocest vitezstvi zde stoji kostel a klaster a oboji je impozantni.

Na konci mesta je pak autoopravna. Nejdriv se autem projeli, pak ho nadzvedli, narovnali plech co se pritiskl k vyfuku a bylo po ramusu. A to zadarmo.

Dalsi nas cil melo byt starobyle mestecko, turisticka atrakce neco jako Krumlov…Obidos.
Melo byt. Leje a fouka vitr tak, ze se nam nechce ven ani na parkovisti natoz do mesta.
Tak jedeme rovnou bydlet.

Dnesni bydleni je take atrakce.
Na miste se od pana majitele dovidame jak to vse bylo.
Chtel z Lissabonnu pryc ale nechtel od nej daleko.
Tady nekde blizko bydleli jeho prarodice a on tuhle starou rozpadlou kamennou venici znal.
Tak ji koupil. 11 malych kamennych rozpadlych domku.
Zrekonstruoval je tak, ze jsou pohodlne a pritom zachoval co se dalo.
Pry mu pomahal mistni clovek, ktery se zde narodil a nedavno v 93 letech zemrel.
Vedel pry presne kde co stalo a jakou to melo barvu.
Domky jsou roztomile a asi chrani pred horkem. Kdyz je!!

30.5. ctvrtek

Venku desne fouka. Asi neni nahodou, ze na okolnich kopcich jsou trosky starych vetrnych mlynu a na obzoru se oci ty nove moderni obludy.
Je tam tak protivne, ze se mi nehce ani z postele, natoz z domu.
A taky mam docela silny zanet mocoveho mechre. Asi z te reky.
Leky mam snad na vse ale antibiotika jsme si nevzala..
Nicmene to nejak resit musim. Uz to dost boli. Tak vyjizdime do mestecka Mafra.
Stoji tu kralovsky zamek. Podle historiku muze za bankrot Portugalska. Protoze se na jeho procovskou stavbu z maramoru vyplacalo vsechno bohatstvi z kolonii. Puvodne zde mel byt klaster pro 13 mnichu, tech tu nakonec bylo 30 a na vezi je 117 zvonu. Hlavne maji ve meste lekarnu! A prodali mi co potrebuji. Hura. S vedomim blizici se zachrany absolovuji prohlidku v delce 4km mramorovych salu. Nove pro nas bylo videt jak vypadal klasterni spital.
Pak zase do auta a na jih do mestecka Simtra.
Zamek Simtra dole ve meste a dortovy zamek Pena nahore na kopci jsou navstevovany tisici turistu. My si vybrali vilu a zahrady Quinta regeleira.
Prochazime romantickymi zahradami, stavbami, jeskynemi, schodisti… v parku jsme stravili cele odpoledne.
Pan stavitel se opravdu vyskotacil.
Stale jsme ale nabaleni do dvou bund.
No co, doma je pry sedum . fuj!
Pak se na vecer vracime na nasi vetrnou hurku. Pojime, vyhrejeme se ve vane a sup spat. Snad bude zitra lepe.

31.5. patek

Je lepe. Sice fouka ale je vic slunicka.
Je tu natolik mile, ze nikam nespechame. Povidame si s domacimi a smime si prohlendout i jine domky. Je v tom hodne vkusu a prace. Sef povida jak nikdo nechapal proc chce opravovat neco stareho. Az ted po 13 letech se po okoli zacina objevovat vic dalsich opravenych vesnic. A ozivuji se i opustene vinice.
Posedime jeste na terasce a Petr tak muze plivat pecky tresni volne pres zidku. Dokaze snist 5kg tresni za den.
Ale je chudak ma rymu jak tram.
Presto nechce zustat doma. Tak vyjizdime opet smerem k Sintre.
Tentokrat je cilem Convent dos capuchos. Neboli kapucinsky klaster. Ze 16 stoleti.
Je opusteny, zarostly, porostly mechem ale da se dobre vnimat jak kdysi asi vypadal zivot tady. Steny, dvere, postele, podlahy byla oblozene korkem. Teple a prijemne.
Romantika. Nasla jsme tohle misto na interenetu a libilo se mi na prvni pohled. Bohuzel celou dobu naseho pobytu jecela z lesa motorova pila cistici les po zimnich polomech.
Vrrr.
Dalsi cil je Cabo di rocha. Nejzapadnejsi cip Evropy. A asi i nejvetrnejsi!
To byl fukejr!
Nasledna atrakce byla plaz kde take funelo a toho vyuzivali kitaci a surfari.
My si nasli s autem misto tak abychom je videli ale nemuseli pritom vystrcit ani nos.Uzasne co ti kluci umeli!
Pak mela nasledovat Bocca di Rocha, neboli pekelny chrtan s tristicima se vlnama. Ale nekonalo se. Vitr foukal od jinud a tak zrovna tady vlny nebyly.
Domu jsme jiz trefili po pameti a v „nasi” vesnicce jsme jeste posedeli na slunicku za domkem.
Vecer jsme stravili v mistni minihospudce. My a jeste rodina s dvema malymi 2,5letymi devcatky. Male koketovaly, tancovaly… Jidlo bylo tipicke. Kdybych vedela z ceho to je, asi bych si to neobjednala. Nejaky sval u zaludku co maji jen ptaci. Ale bylo to dobre. Pak topinky, pardon, tapas ;) stolni vino a cokoladovy dort.
Ted jsme to v posteli zapijeli portskym vinem z lahve a budu mit tedy hezke sny. Zitra jedeme dal na jih.

1.6. Rano opoustime tuhle poklidnou vesnici a vyjizdime na splet dalnic, nadjezdu a podjezdu a kruhovych objezdu.
Tohle tema je v Portugalsku neuveritelne. Myslime si, ze to nekdo stavel z EU penez a namastil si na tom kapsu. Je to absolutne predimenzovane a nesmyslne. Kolik dalnic ma Rakousko nebo Cechy 5? A Portugalsko 23! Nektere vedou paralelne, a neni to zadna transitni zeme!
Slyseli jsme i od mistnich, ze to byla spatna investic. Prinesla zamestnanost jen kratkodobe
a je vazne smesne kdyz krizovatka mezi polil ma kruhovy objezd nekdy jeste rizeny svetly.
Mozna jsou ale Portugalci tak bezohledni ridici, ze to s nimi jinak nejde. A rychlost dodrzuji jen proto, ze jsou ve vesnici semafory, ktere je zabrzdi tim, ze jim tam „hodi” na prvni dalsi krizovatce cervenou, kdyz jedou kolem cidla moc rychle.

U Lissabonu prejizdime 12km dlouhy most Vasco de Gama.
Je opravdu krasny.
Pan domaci z vesnicky nas posilal do Serra arrabida. narodni park na poloostrove naproti Lissabonu. Ze pry je tam krasne a krasny klaster. Tak tam poslusne jedeme a opet konstatujeme, ze to neni nic zvlastniho.
Mame cim dal tim vic dojem, ze prodavaji turistum kazdou pamatku, o ktere by se v Cechach nikdo moc nezminoval.
Navic nejsou nijak vystavne. Vesnice maji tu a tam male bile kostelicky. Kam se to hrabe na kostely v ceskych vesnicich?
O hradech a zamcich nemluve. Kam to jejich drivejsi bohatstvi z kolonii prislo?

Priroda je zde hodne monotonni, protkana sloupy vetrnych elektraren. Mensi a vetsi kopce na severu porostle hlavne eukalypty, vsude rostim a jen obcas jehlicnany.
Kdyz projedeme tento nezajimavy poloostrov jsme ve meste Setubal. Na zapad od tohoto mesta jsou krasne plaze, na vychod rafinerie. Uprostred pristav a z nej jedeme trajektem pres zaliv na jih. Je to trochu na nervy: Petrovi chripkoidne neni dobre, je mu horko a kdyz mame problem najit trajekt, dostava se snadno do varu.
Na trajektu schladne tak muzeme jet dal na jih.
Jsme na zapadnim jiznim pobrezi a zacina nase putovani po zatokach a plazich.
Hned ta prvni nas nadchne. Sice ma v dohledu rafinerii s elektrarnou; ale piskem proteka reka, ktera zde drobnymi prameny usti. Voda vytvari z pisku uzasne obrazce. A navic je tahle voda z elektrarny vyrazne tepla. Ocean ma svych 18. Presto v jeho vlnach nekdo skotaci.
Kdyz jsme se vybrouzdali, jedeme hledat dnesni bydleni. Podle mailoveho navodu jedeme na vedlejsi, a vedlejsi a jeste vedlejsi….a stojime u brany „ranche”. Domaci, Francesco, Anna a pes nas vrele vitaji. Vsichni.
Francesco se omlouva, ze kolem 23 hodiny priveze z letiste syna s rodinou a tedy muze byt trochu ramus. Syn sel za praci nejdriv do Danska, ted je ve Skotsku. Prace v Portugalsku se pry hleda spatne.
Vubec jsme konfrontovani s nazory Francesca, ze za Salasara bylo lepe!!!!!
Byl poradek a prosperita. K cemu ze mu je demokracie kdyz je vse drahe a neni prace,.
Neco jako… za komunistu bylo lepe, nebo kdyz se dostaval k moci Hitler.
Korunoval to vyrokem neco ve smyslu, ze kdo neprotestoval tomu se nic nedelo. On sam byl za Salasara u vojska. Ma velikansky dum a pozemek.
Vidime to jako hodne nebezpecne, v takove situaci to ma asi demokracie dost tezke.
Obzvlast kdyz je vlada zkorumpovana.
Usinali jsme za hukotu vetrnych elektraren, ty jsou zde opravdu vsude.

2.6.
Zacalo to dobre. Snidani na terase a cestou k prvnim velkym plazim a pak jeste k dalsim a dalsim az u jedne zjistuji, ze jsem na te minule, Buh vi jak, stratila fotak.
Zkousime to, vracime se 20km zpet ale nic. Jsem moc smutna. Je mi lito fotaku a fotek a nadavam si.
Pro dnesek mam uz naladu zkazenou a to i na te posledni, pro nas asi nejhezci plazi, Cordoama. To jiz je blizko Sagres a to je cip Evropy.

Dnes bydlime v hotelu u obce Luz. Prijizdime do bungaloveho hnizda bez recepce.
Po dlouhem hledani, kdy Petrovi jiz dochazi sila, protoze mu je chripkove, nachazime recepci v nedalekem hotelu a v ni dost neschopneho recepsniho. Kdyz ho tak chvili pozorujeme pta se ho Petr jak dlouho zde jiz pracuje, pry 1,5 tydne.. To nas rozesmeje a dal uz to bereme s humorem. Dozvidame se, ze je technicky kreslic a pracoval u architekta. Ale prace v tomhle oboru ted neni, tak je rad, ze ma tuhle. Sefa celeho resortu videl jednou pri pohovoru. Jinak je sefovi resortu asi fuk, ze nefunguje fax, tiskarna, platba kartou, neni k dispozici pocitac ani wlan.
Zaplatiti kartou se nam nepodarilo a na pokus zaplatit 500 Eurovou bankovkou odpovida recepcni, ze ma nazpatek jen 20 eur :)

Ale nakonec zjistujeme , ze nase apartma ma uzasnou polohu. Vyhled je na more a na ZADNE domy.
A ze je zde absolutni ticho. Senzace. Vytvarim rychle veceri a zapijime ji vinem z kraje regalu, ktere mi po tom dnesnim stresu prechazi rychle do krve a mam spicku jak z filmu ;)

3.6.
Alkohol v krvi me uspal asi do 4 hodin do rana. Pak to bylo horsi. Petr chrapal jak bukanyr. Ta ryma! Rano jsem matna a je to na me videt. Jsem unavena. Hodnotime situaci. Asi bychom meli zacit nase dovolene organisovat jinak. Vek je asi znat a pri cestovani a poznavani si clovek neodpocine. Petr me a sobe narizuje den v hotelu.
Menime plany a kdyz na vecer jedeme na maly vylet do okoli, prodluzujeme si pobyt zde o jeden den. Pojedeme odtud rovnou do Lissabonu. Cestu po vychodu Portugalska u hranice se Spanelskem si nechame na jindy. Je tedy treba strornovat jedno bydleni kam nepojedeme. Jenze internet tu nefunguje a kdyz tam recepcni vola, chce pani neco pisemne a jemu nejde fax…. jo a zaplatit se nam zase nepovedlo :)
Petrovi uz je lepe. Hura! Zato mame na mobilu od deti zpravu ze Salzburgu, ze je povoden a mame vodu ve sklepe. Mame ale bajecne dcery a sousedy, takze dalsi smska hlasi , ze je voda ve sklepe uklizena. Tady je slunicko, ale v 16,00 jiz ne tak silne a my jedeme do Sagres. Tam zastavujeme nejdriv u banky a snazime se rozmenit tu petistovku. Jenze tahle banka vubec nevede cash a jine maji jen do 15,00.
Tak jedeme na spicku Evropy. Je tam pevnost, kde byla namorni akademie Jindricha moreplavce. Ale chteji za pruchod na spicku 3 eura.To nam nepripada sice moc, ale drze, tak jedeme na druhu, navic na tu spravnou, nej JV spicku k majaku. O konci sveta nemuze byt rec, koncentrace stanku a turistu to vyvraci.
Potoze bychom radi na morsky kajak, jedeme zjistovat jak to s tim je do mesta Lagos.
Asi 10km od naseho hotelu, tentokrat na vychod. Je to mile mestecko a my jsme samy uspech.
Pri nakupu v samosce nam neradi, ale prece jen vraci penize na nasi petistovku, zjistujeme jak je to s kajaky a nachazime internetovy pocitac v ovocnem baru.
Sice uplne jinde nez kam nas dnes odpoledne smeroval „schopny” recepcni, ale to neva.
Tak sedime u internetu, odhlasujeme ta bydleni, piseme maily a desime se nad obrazky co zpusobila velka voda v Salzburgu.
My se vracime hvezdnatou noci do naseho hotelu a protoze Petr si bere matraci do obyvaku a vino bylo zase silne, spim dobre a hluboce.

4.6.

Dodrzujeme predepsany rezim a vstavani neuspechavame. Pak v poklidu snidame a zustavame na terase si cist. Coz volne prechazi do maleho obeda. Je natolik teplo, ze se rozhoduji vlezt do maleho bazenu u hotelu. Vubec cim dal tim vic vidime, ze tentokrat jsme meli stastnou volbu hotelu. Nejen, ze hotel je na krasnem miste s vyhledem JEN na more,
ze tu krasne voni mata, kdyz se projdu travnikem, ale i nas pokoj je polozen tak, ze neslysime zadne zvuky od bazenu ci hotelu.V hotelu se neco prestavuje a vrci tam sbijecka. To by byl des.
Bazen je tak hezky , ze tam pro foto vleze i Petr ;)
Pak opet chvili lenosime a v pozdnim odpoledni jedeme na nejblizsi plaz.
Nejdrive se mi tu vubec nelibi. Ale jdeme az na konec plaze ke krasne zvrasnenym skalam a tady je hezky a klid a ja prestavam frfnat ;).
Lezu v plavkach do vody, jen po kolena, osvezit se. Ale vlna mi podrazi hulky a uz se koupu cela. Neva. Moje prvni koupel v Atlantiku. Pobydeme do zapadu slunicka a resime veceri.
Mame chut na rybu. Jsme ale v turisticke pasti a je to tu drahe. Tak budeme varit. Pocitame se spagetama, ale objevujeme samosku s pultem s cerstvyma rybama. Pantomimicky se s panem u pultu domlouvam kterou rybu vybrat. Ne nemam gril, mam jen panev…. takze neco co jde rychle.
Vybirame dve ruzne ryby. Pan jim ostriha ploutvicky, vykucha je, narizne, doma pak uz jen okorenit, ryze, zelenina, vinko,mnam!

5.6.
Noc byla divna. Byl hodne silny vitr, bylo divne, spala jsem jen do 4 a pak uz neusnula.
Nic me konkretne netrapilo, ale i rano jsem se citila neprijemne. Ze by ty stresy lezly ven?
Petr vede reci , ze neni divu ze jsem uhonena, ze musim zvolnit…. Ale pak volaji z agentury s morskymi kajaky, ze more je ok a je mozne jet na vylet. Klid je v tahu. Piju kafe ve stoje behem baleni a jedeme do mesta Lagos.
Kdyz se nam po trose zmatku podari nastoupit je nas 13+3 pruvodci.
Vezou nas lodi kousek za mesto k mistu ktere se jmenuje Pointe piedade a soupnou nas v kajaku na more. Predtim je asi 3minutova informace pro ty co jeste nikdy nesedeli na kajaku a sup na more… to me uklidnuje. Evidentne sem berou i uplne neznalky. Petr touzi jet na singlu, tak nasedam take na singla a poprve v zivote vyrazim na kajaku na more. Kajak se zda byt stabilni, padlovat prece jen umim, tak se to zda byt v pohode. Projizdime kolem krasnych skal a mezi nimi, zajizdime i do krasnych jeskyn. Pri vjezdu do jedne jeskyne se musim vyhybat vyjizdejici lodi a musim az ke stene. V tu chvili mi vlna hodila spicku pod skalu a tlacila me do loopingu. Jeste ze Petr me zezadu silou vytahl. Asi bych se jen odrela o skalu ale nelibilo se mi to. Moje sebevedomi je pryc.
Vlny se zacinaji zvedat a obcas je to kolem prujezdu skal nebo vjezdu do jeskyn napinavejsi. I Petr pozdeji rekl, ze uplne nic to nebylo. Prece jen se to vse chova jinak nez na rece nebo jezere. Jeste zastavujeme na opustene plazi, ktera je tak krasna , ze i Petr se koupe.
Me se tam nechce, vlny jsou u brehu docela silne. Jsem spokojena ze jsme po vic nez hodine na vode na konci trasy a jedeme k lodi, ktera nas celou dobu doprovazela a odveze nas zase zpatky.

Lod ma vzadu takove nasoupatko, najedes tam spickou a oni te vytahnou s kajakem na lod. Vsechny vytahli, me tam spolecne s prave prisedvsi vlnou hodili. Tedy druha koupel v Atlantiku. Nic se nedelo ale studeny to tedy bylo. Pry tak 16.
Osusit, prevleknout a jsme zase u auta. Jedeme na plaz kterou jsme videli z lodi a ktera byva na pohlednicich. Je krasna. Ale je to vlastne nepohodlne. Horko, pisek, na koupani je voda studena. Tak zde poobedvame, vylezeme zase tech 200 schodu a jedeme domu, kde je to pohodlnejsi. Klid, ticho, vyhledy, sprcha, kafe, pivo a Petra slysim, ze si doprava maly odpoledni spanek.
Ja pisi na slunicku. sice fouka silny vitr ale je vlazny a hlavne je tu slunicko. Jak jsem se divala na internet prset ma nejen v Salzburgu ale i v Lissabonu kam jedeme zitra. No treba nebude.

6.6.
Jedeme na sever. Cesta je prazdna. Nejen ty prastene dalnice ale i krajina kolem. Venkovska sidla jsou opustena, krajina zarostla…. lidi odesli. Je to smutne. Odpoledne jsme v Lissabonu. Hotel mame blizko letiste, najit ho bylo snadne. Chlubi se; ze ma i bazen a zahradu. Ma; ale nevlezla bych tam; a pokoj co dostaneme smrdi . Vyzadam si na Petrovi pivo a whisky a tvarim se tak nestastne, ze jde na recepci a dostavame lepsi pokoj.
Prevlekneme se a jedeme busem do centra.
Zase sok, centrum jak Staromestske namesti a domy jsou zde prazdne, okna vytlucena nebo zabednena. Nasedame na starou tramvaj, znameni Lissabonu, a jedeme s ni malou okruzni jizdu. Turiste lezou mistnim na nervy, protoze okupuji tyhle tramvaje.Ty ale mistnim slouzi jako zcela normalni dopravni prostredek. Nejen, ze si nemuzou po praci v tramvaji sednout ale lecky se tam ani vejit. Ale pro turisty maji opravdu kouzlo. Pouzivaji se mimojine stale i proto, ze do tech uzounkych ulicek by se jine, vetsi, modernejsi, nevesly. Pak jsme ucinili pokus vyjet vytahem do vyssiho patra mesta, nebot je to mesto kopcovite. Vytah navrhl pan Eifel a je krasny. Ale videli jsme ho jen ze zdola a pak kdyz jsme vysli pesky na kopec ze shora. Tu portugalskou neschopnost neco zorganizovat jsme neustali. Doslova, ve fronte. Listky se totiz prodavaly az ve vytahu. Dovedete si predstavit tu rychlost nastupu. Ja jsme pomala, ale nez jsme vysli nahoru stihl vytah jen jednu rundu. Poobdivovali jsme secesni praci na vytahu, prosili kolem zborene katerdraly, ktera zustava jako memento na tu katastrofu a dosli do byvaleho klastera, dneska pivnice. Steny byly zase z dlazdicek. S obrazky… jaro, leto, podzim, zima, voda, vzduch… same zeny s obnazenymi nadry. Asi aby pateri prisli na hezke myslenky. Me se zdalo, ze obrazy tvoril nekdo, kdo zenu ndky nevidel. Protoze mely prsa daleko od sebe, ale pak jsme cetla knihu o Alenteju a tam se takove zeny popisuji, tedy je to mozna realita. Nevim.
Projeli jsme se mestem, pokoukali a zase odjeli do hotelu a spat. Zitra nas ceka mestska turistika.

7.6.
Tema LISSABON.

Mesto zazilo zemetreseni, ktere nasledovala vlna tsunami a pozar z ohnist a svici. Pohroma, ktera srovnala vetsi cast mesta. Jen stara arabska ctvrt na skale nad pristavem zustala stat. Modernisticky radni pan Pombel rozhodl, ze se domy zbouraji a postavi znova. Tak vzniklo mesto s pravouhlymi ulicemi a kdysi asi vystavnymi secesnimi domy. Jen ta stara ctvrt Alfama zustala ctvrti uzouckych krivolakych ulicek v kopci.
Opet sedame na tramvaj a vyjizdime do stare ctvrti, u vyhlidky vysedame a Alfamou prochazime k mori. Blizi se svatek kdy z kostelu vynaseji jejich patrony a nosi je mestem a konsumuji pritom tuny uzenych slanecku. Tak je cela ctvrt vyzdobena jak na cinsky novy rok.
U more nasedame na tramvaj a jedeme do ctvrti Belem. Je zde opravdu velky ale stroze pusobici klaster a proslavena cukrarna. Pruvodce rika, ze je to nejlepsi pochoutka v Evrope.
Asi nikdy nebyli v ceske cukrarne. Nic moc, takovy maly vetrnik bez polevy naplneny kremem.
Pak zde je Belemska vez. Stavba u reky Tajo, u usti, takze provazela a vitala lodi. Stavba je to zajimava ale dalo docela praci najit uhel jak ji vyfotit aniz by na fotce byl bordel v popredi nebo rafinerie v pozadi. Pak opet na tramvaj nacpanou turisty a protoze zacalo prset presedame na druhou a vyjizdime s ni do jine ctvrti. Je to mesto kopcovite s uzounkymi ulickami kde se musi nejak shodnout auta, tramvaje a lidi. Jde jim to. Aby tech dopravnich porstredku nebylo malo, presedame jeste na dve „petrinske” lanovky abychom se dostali do mista kde chceme jit na veceri. Hodlame jit do domu Al Alentejo. neboli domu oblasti za rekou Tajo. Prochazime oblasti kde driv stavaly asi vystavne domy, kina, saly, restaurace. Dnes je vse zavrene, opustene. Ale jake bohatstvi se muze skryvat vevnitr je znat kdyz vstoupime do domu Alenteja. Zvenci takovy zizkovsky cinzak, zevnitr palac. Ale rozpadajici si se. V jednom sale je prostreno u kulatych stolu, v popredi je jeviste a nahore opadava omitka ze stropu.
Nas restauracni sal je vydlazdickovany, jidlo dobre, piti skvele: Ale uvadecka do salu a obsluha jsou studeni jak rybi nos.
To me ti dva za vylohou kramu s rybami, kteri asi pulhodiny diskutovali nad aranzovanim jedne ryby nadchli vic.
Autobus, postel, vratit auto, letadlo, doma. HURA.

Zaver?
Nestihli jsme se podivat do narodniho parku na severu Portugalska a do pohranicni oblasti se Spanelskem. Myslim, ze to tam bude hezke a zajimave. Napriklad mesto ve skalach Monsanto.
Zvolila bych jinak trasu na severu abych videla spis horni cast Doura a pak Lamego, Viseu s rododenrony a skalnimi vesnicemi .
Cekali jsme flair jako ve Spanelsku nebo Italii, chyba, neni.
Necekali jsme, ze je zeme a mesta tak zpustosena, ze je to v Evrope mozne najit.
Jednotlivi lide, se ktery mi jsme se setkali byli mili, obecne jsou jim turiste fuk a nijak o ne zvlast nepecuji.
Holt ta ocekavani ;) Ale vime zase vic. Kazdopadne kazdemu kdo tam pojede doporucujeme podivat se na film Nocni vlak do Lissabonu. Ja potom jeste cetla knihy moderni jako krimi ale s politickym podtextem. Ta zeme se ma jeste stale s cim vyrovnavat.

webky: PORTO penzion LIS: http://www.residencia-lis.com.pt/

statek casa de sezim http://www.booking.com/hotel/pt/casa-de-sezim.html?aid=357000&label=postbooking_confemail&et=UmFuZG9tSVYkc2RlIyh9YQNWVfvPP8KpiE3F08EI6E1tHQdtWd0XaOz/74o1psw6wI3VccQp0XJSpe0SxXT9gk5zoq4egH7GJWBaqoSA8MSbvSzectNsll3Nrs2rDQ71b7XojLAhzsoh90Hf89NJsIIwka1vLJK0NEwzv0O3F9Q= palac bussaco www.bussacopalace.com

Coimbra: www.casapombal.com/

Stara vesnice www.aldeiadamatapequena.com

“ranch” http://www.cerrodamina.com/

hotel u more http://www.booking.com/hotel/pt/porto-dona-maria.html?aid=311092&label=postbooking_confemail&et=UmFuZG9tSVYkc2RlIyh9YW7mH9DQFfcsRG7wgIzmz0CHFrJ/EV2DthI6rDsfG9KBGLGR7gdbJxPksCYz/WAg4XuZCP0zKTrqOEaKogskbv76A/RjzS68rffPND9whInnUe+unPUHIarqAJF/Emh7Ut8sCnmmMxvjai1aVdpLg8JMfkWPtkEFvQ==

LISSABON penzion u letiste , bus hned pred penzionem www.residencialterminus.com

………………………………….
botanicka zahrada s rododendrony.. kveten.. http://www.rotasturisticas.com/visit.php?op=Portugal&op1=Vouzela&ftpais=&ftreg=&lista=14900&listas= …………………………………..
conimbriga http://www.planetware.com/map/conimbriga-roman-site-map-p-romcon.htm

http://www.google.at/imgres?q=Conimbriga,+Coimbra,+Portugal&hl=de&biw=1280&bih=921&tbm=isch&tbnid=PrLp7tk75m3pCM:&imgrefurl=http://www.portugalholidayhome.net/Places%2520of%2520Interest.htm&docid=FHClBxBevk4eZM&imgurl=http://www.portugalholidayhome.net/Conimbriga_imagem_cidade_hoods.jpg&w=446&h=224&ei=WYhyUafSGIG0O_yogagP&zoom=1&ved=1t:3588,r:37,s:0,i:200&iact=rc&dur=652&page=2&tbnh=156&tbnw=313&start=20&ndsp=25&tx=199&ty=96

http://www.360portugal.com/Distritos.QTVR/Coimbra.VR/Conimbriga/ On the way back we take the N17, south of Coimbra, next the N2 and at Gois the N342. The first part gives a magnificent view on the river valley of the Rio Mondego and the N342 goes through the western foothills of the Serra da Estrella. But be careful, the roads are narrow and very twisting! But we have forgotten to take a new roll of film, so we can't make any pictures.
=
………………………………………………..

monsanto
http://www.portugal-libelle.com/stadt/monsanto.html

http://monsantorooms.homestead.com/

http://www.bedandbreakfast.com/portugal-monsanto-idanha-a-nova-tavernalusitana.html

http://www.tavernalusitana.com/ …………………………………………………………………………..

další cestopisy
Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@